"Tábory"
Jedna z prvních věcí, kterých jsem si tady brzy po příletu všimla, byly “tábory” (anglicky “encampments”) lidí bez domova v Bayfront parku u jezera Ontario.
Otázka "jak to sem došlo?", kterou jsem si položila, mě dovedla např. k tomuto článku od Maureen Wilson, radní jedné městské části Hamiltonu (Ward 1) a na něj se nabalovaly další. Tady je výsledek mého pokusu o shrnutí:
V září 2023 bylo v Hamiltonu1 900 lidí bez domova, 258 lidí bydlelo v “táborech”, ubytovacích míst na noc má Hamilton k dispozici okolo 500 (zdroj). Podle srovnávacího článku na Wikipedii měla v roce 2021 Kanada téměř největší populaci bez domova ze "západních" států, v žebříčku je na 35. místě mezi Kamerunem a Libyí. Česká republika je v tom žebříčku na 52. místě, ale uvedená data jsou z roku 2019, nejčerstvější Zpráva o vyloučení z bydlení za rok 2024 pravděpodobně přináší temnější data.
Podle článku na Statistics Canada má zkušenost s bezdomovectvím až 11,2% Kanaďanů a výrazně větší pravděpodobnost této zkušenosti mají původní obyvatelé (až 29,5%). Na podzim 2022 mělo 44% Kanaďanů obavy, že si brzy nebudou moct bydlení finančně dovolit. Finanční potíže jsou nejčastější příčinou bezdomovectví v Kanadě (41,8%).
Finanční kontext problému v Hamiltonu
Nemovitosti v Hamiltonu si v současné době kupují zejména bohatší lidé, kteří už nějaké nemovitosti mají. Ti z toho zároveň mají neustále větší a větší zisky a z prodeje nemovitostí nemusí odvádět žádné daně...
Ceny nemovitostí během posledních 15 let stouply o 155%, průměrná mzda stoupla o 49%
75% lidí, co si v Hamiltonu v dnešní době kupují nemovitosti, už nějaké nemovitosti vlastní
Zisky z prodeje domů a bytů vzrostly od 60 let o 20% a jsou dvakrát tak velké jako zisky z pronájmů
Ale zisky z prodeje domů a bytů se zde nedaní, pokud by se danily, kanadská vláda by mohla mít o 5 - 7,5 miliard kanadských dolarů ročně navíc (třeba na pomoc těm, kteří nemají na to, aby si kupovali nemovitosti?)
Až 30% všech nákupů realit v první polovině tohoto roku uskutečnili investoři
Méně bohatí občané jsou v Ontariu a v Kanadě víceméně odkázáni na byty v soukromém vlastnictví. Chudí občané, kteří si nemohou dovolit platit tržní nájem mají od 80. let minulého století vlastně dost smůlu...
94% současných Kanaďanů bydlí v domovech, které má někdo v soukromém vlastnictví, jen 4% Kanaďanů bydlí v domovech, které nespadají pod tržní sektor (co-operatives, sociální nebo neziskové bydlení)
V minulosti byla snaha bydlení, které nespadá pod tržní sektor, limitovat až zcela rušit
V roce 1979 lobbisti z Toronto Real Estate Board prohlašovaly věci jako: “homeowners make better citizens” a “people are poor because they have either little ability, or have not worked hard enough.” Tyto sentimenty a podobné konzervativní názory politiků ve vedení provincie Ontario vedly k plošné nepodpoře bydlení v netržním sektoru
Netržní bydlení je teď v rukou měst, provinční vláda na ně nepřispívá. Některým se daří lépe, jiným hůře...
I přes snahy magistrátu a neziskového sektoru Hamilton jako samosprávná jednotka má speciální smůlu ve snaze postarat se o zvyšující se počet lidí bez domova z historických důvodů, z důvodů snižující se finanční podpory od provinční vlády a nekooperujícího tržního sektoru...
Hamiltonu se daří velmi špatně, protože už v minulosti problém s větším množstvím lidí bez domova měl. Podle případové studie Transitions to Home se mezi lety 1995 a 2004 počet lidí, kteří přišli o střechu nad hlavou zdvojnásobil oproti předchozímu stavu. Mezi lety 1998 a 2000 se počet rodin bez střechy nad hlavou zvýšil z 5 na 378
V Hamiltonu jsou vězení a psychiatrická léčebna, z nichž odcházejí lidé s potřebou podpory a začlenění, kterou nikde mimo Hamilton nedostanou, proto často zůstávají v ulicích Hamiltonu
Kromě netržního bydlení musí Hamilton finančně podporovat všechny sociální a zdravotní programy, i když se na ně provinční vláda rozhodne nepřispět. Od roku 2019 má Hamilton povinnost přispívat dvakrát tolik peněz na tyto programy, zatímco provinční vláda na ně zcela přestala Hamiltonu přispívat (zdroj)
Město Hamilton i přes veliké zásahy do plánovaného rozpočtu schválilo v tomto roce vybudování množství nových bytových jednotek netržního charakteru. Problém je, že aby se plán naplnil, musí developeři začít stavět. Developeři však mají bohužel zřejmě na práci lukrativnější zakázky...
Podobně nekooperují ani soukromí pronajímatelé, protože je v kapitalistickém nastavení (pochopitelně?) žene potřeba zvyšovat zisky, nezůstávat "pozadu"...
V posledních 10 letech Hamilton přišel až o 16 000 pronájmů v soukromém vlastnictví vhodných pro lidi s nižším příjmem
Část těchto pronájmů byla “ztracena” prostřednictvím tzv. “renovictions” (novotvar z “renovation” (“renovace”) a “eviction” (“vystěhování”), kdy pronajímatelé mohou nájemce vystěhovat pod záminkou renovace bytu nebo domu za účelem následného výrazného navýšení ceny nájmu
A tak došlo na formaci "táborů" v hamiltonských parcích...
“Tábory” v parcích jsou v současné situaci, kdy jsou zcela přehlcené ubytovny a noclehárny, to jediné, co může Hamilton lidem bez domova nabídnout místo střechy nad hlavou (tzv. City of Hamilton Encampment Protocol)
Někteří radní a politici v Hamiltonu sice nepopírají existenci problému, ale snaží se vmanévrovat do “táborového protokolu” výjimky v jejich parcích a zákazy zakládání “táborů” ve stylu “not in my backyard” (z článku v The Spec)
A jako takovou poslední černou tečku téhle temnotě dodám data z článku z CBC, podle kterého v Hamiltonu v průměru každý desátý den zemře člověk bez domova. Tito lidé v průměru umírají ve věku 42 let zatímco kanadská průměrná délka života je 82 let.
Někdo může namítnout: Proč by nás mělo zajímat, co se děje v Hamiltonu?
Ne proto, že tam bydlí Jitka, ale proto, že je to děsivá ukázka toho, kam můžou dojít konzervativní názory ovlivňující politická rozhodnutí, neregulovaný a všudypřítomný kapitalismus a krátkozrakost. A vzhledem k posledním zprávám o bezdomovectví v ČR od podobných problémů možná nejsme tak daleko, jak bychom doufali...
Pokud by někdo ještě chtěl namítnout tím, že se ti lidi bez domova asi dost nesnaží, tak tady je článek o pánovi, který se musel na nějakou dobu ubytovat v "táboře”, i přesto, že měl práci na plný úvazek a nájem platil pravidelně každý měsíc bez zpoždění. V článku popisuje, jak těžké pro něj bylo se z bezdomovectví vyvázat, ač se snažil všemi silami. U tohoto pána byl příčinou bezdomovectví zdravotní problém, kromě zdravotních problémů ztrácí lidé střechu nad hlavou i jako důsledek problémů ve vztazích (36,9%) - v této skupině je pak nejčastější domácí násilí, které končí bezdomovectvím čtyřikrát častěji u žen než u mužů (20,9% vs. 5,2%).
Nejlépe tomu ale rozumí Doug Ford, současný premiér provincie Ontario, který před pár týdny veřejně vzkázal lidem bez domova “get off your a-s-s and start working like everyone else”. (zdroj)
Marketing realiťáků
V souvislosti s “tábory” na mě výrazně zapůsobil marketing realiťáků, kteří k tomuhle všemu přidali ruku k dílu, nejprominentnější je tady Golfi, je na autobusech, citylightech, na billboardech…
Golfi na autobusech a billboardech stojí v póze s roztaženými pažemi, za což se ho pokusil zažalovat jeho americký konkurent z Minnesoty Lindahl. Lindahl tvrdí, že mu Golfi pózu ukradl (z článku v The Spec).
Golfi a jeho tým sídlí ve vile nedaleko našeho domu.
Na druhé straně ulice je tenhle maličký “tábor”.
Na redditu před rokem někdo zaznamenal další Golfiho paradox.
Golfi ale není jediný viditelný realiťák. DC je výrazně nudnější a má jenom lavičku.
A tihle dva dokonce radí lidem, aby se sbalili ještě před tím, než jim zavolají, že chtějí prodat svou nemovitost.
Michael, vedle sebe hned dvakrát, na druhé straně od Golfiho, má lehce naivní syntax.
Chris je trochu zdrženlivý a nesmělý...
Ale Sam! Sam je taková elita mezi realiťáky, že si vystačí bez sloganu...
...a místní ženy se stejně nemohly udržet...
A Vincent hraje šachy tam, kde ostatní hrají dámu, ať už to ve světě realit znamená cokoli...
Naděje?
Ač to v "táborech" působí jako dost zmar (a nemyslím tím můj nejvíc nejoblíbenější hudební festival), mám pocit, že v “táborech” možná vznikají zárodky něčeho nového, něčeho, co nepůsobí jako snaha o holé přežití. Před tímhle “táborem” je např. krásně udržovaný záhonek rostlinek. Jiný zas vypadá jako opravna jízdních kol.
A další extra pozitivní věc je, že jedny z nejinformativnějších a nejvíce na datech postavených článků k tématu bezdomovectví v Hamiltonu, které jsem našla, jsou od výše zmíněné radní městské části v Hamiltonu, Maureen Wilson a musím říct, že je teď dost my hero (radní je tady tuším politický ekvivalent našich starostů a starostek městských částí).
A nakonec musím říct, že “utáboření” lidé v Bayfront parku mají mnohem lepší a stabilnější sušák na prádlo než moji rodiče v Brně, a to mají staré i nové designy z Tchiba…
Comentários